Naujienos

Ve stínu ukrajinské krize a pod ochranou spojeneckých letadel střežících vzdušný prostor nad Pobaltím se Litva připravuje na malou revoluci. Podobně jako Estonsko v roce 2011 a letos v lednu Lotyšsko, tak i Litva od 1. ledna 2015 zavede společnou měnu. Euro ale nemá v Pobaltí jen ekonomickou hodnotu. Pro tři malé státy je to důležitý svazek, který je připoutává k Evropě a odděluje od nestabilního a nepředvídatelného Ruska, s nímž mají z 20. století spíš špatné zkušenosti. "Euro považujeme nejen za ekonomický, ale i politický projekt, který prohloubí naši integraci," řekl v rozhovoru HN litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius. A podobný pohled mají nejen politici, ale i představitelé byznysu. "V časech konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou může přinést více bezpečnosti samotné zemi, protože stávající i nové investice velkých zemí se zvýší a tyto země se budou snažit je ochránit," vysvětluje Osvaldas Čiukšys, zástupce ředitele Litevské konfederace průmyslníků. Eurem už stejně platíme Ekonomika hraje samozřejmě hlavní roli. Litevský lat je už více než deset let na euro navázán v pevném kurzu. "Pro byznys je zavedení eura spíš technická věc, protože účetnictví se už stejně v eurech vede a zákony umožňují v eurech platit," řekl Čiukšys. A to se netýká jen firem. Podle průzkumů používají euro pravidelně k placení už dvě třetiny Litevců. Litvě zavedení eura uniklo v roce 2007, kdy nesplnila jedno z pěti kritérií - míra její roční inflace překročila povolenou hranici 2,6 procenta o jednu desetinu procenta. Nyní je inflace nejnižší za posledních deset let a měla by tak i zůstat. "Z hlediska inflace je to velmi vhodný čas pro změnu měny," řekla listu Baltic Times Indre Genyteová-Pikcieneová, hlavní analytička banky DNB. Pro příští rok litevské ministerstvo financí odhaduje růst inflace o 1,2 procenta. Od posledního pokusu musela Litva přečkat ekonomickou krizi, která prohloubila pracovní emigraci Litevců do západní Evropy. Růst ekonomiky letos a příští rok bude podle odhadů Litevské národní banky kolem tří procent. Aktuálně litevská ekonomika bojuje s dopady ruských protisankcí vůči Evropské unii, protože pobaltská země do Ruské federace tradičně vyváží především potravinářské výrobky. Litevský byznys tak vítá jakýkoli stimul, který mu pomůže s touto situaci se vyrovnat - a zavedení eura jím rozhodně je. "Jsme malá otevřená a exportní ekonomika, podíl výroby a vývozu je jeden z největších na světě, takže jednoduše ušetříme peníze na směně eur za lity," uvedl Čiukšys. A protože více než šedesát procent vývozu směřuje do zemí eurozóny, nejde o malé peníze. "A nelze pominout, že se zvýší důvěra investorů a zjednoduší podnikatelské prostředí, což umožní ještě větší integraci naší ekonomiky s těmi evropskými," zdůraznil představitel průmyslníků. Podpora stoupá A co na to Litevci, kteří si už po řadu měsíců zvykají na dvojí cenovky, v eurech a litech? Euroskeptici si objednali průzkum, podle něhož je proti zavedení společné měny 49 procent Litevců, zatímco pro je 26 procent. Jiný průzkum objednaný národní bankou tvrdí, že pozitivní názor na zavedení společné měny má 53 procent obyvatel, zatímco skepticky se na euro dívá 39 procent lidí. Stoupenci nejčastěji zmiňují jako důvody podpory větší integraci a ekonomickou bezpečnost, odpůrci se nejvíce bojí vyšších cen. Ale úspěšné příklady Estonska a Lotyšska, s nimiž mají Litevci zkušenosti, stejně jako početná emigrantská komunita v západní Evropě, jsou důležité faktory, které mají vliv na celkové vnímání společné měny. "Zkušenost jiných zemí, které přijaly euro, ukazuje, že podpora pro společnou evropskou měnu zásadně vzroste po jejím zavedení," komentoval průzkum Vitas Vasiliauskas, šéf Litevské národní banky.   Jak se rozšiřuje eurozóna Historie vzniku 1. ledna 1999 začalo jedenáct zemí Evropské unie používat společnou měnu v bezhotovostní podobě a Evropská centrální banka začala vést jednotnou měnovou politiku. O dva roky později se zapojilo do projektu společné měny Řecko, jak později vyšlo najevo, na základě zfalšovaných statistických údajů. Od 1. ledna 2002 přišly do oběhu euromince a eurobankovky. Noví členové Z postkomunistických zemí zavedlo společnou měnu první Slovinsko v roce 2007, o rok později se připojily Kypr a Malta. V roce 2009 zavedlo euro Slovensko. První z pobaltských států, Estonsko, začalo platit společnou měnou v roce 2011 a letos od ledna platí eurem Lotyši. Litva se stane devatenáctým členem eurozóny. Kde ještě platí euro Kosovo a Černá Hora zavedly společnou měnu jako své platidlo po vyhlášení nezávislosti. Nemají ale dohodu s EU. Monako, San Marino, Vatikán a Andorra dohodu o používání mají, stejně jako právo razit omezené množství svých euromincí.   S rytířem do Evropy: Na litevských euromincích je státní znak neboli Vytis -Útočník. Emblém rytíře používala litevská knížata od 14. století a byl ražen i na mince. Martin Ehl - šéf zahraniční rubriky Reuters